CHAMIEC J.[óezf] S.[zczepan] - Kniha sonetů, Paříž 1873

CHAMIEC J.[óezf] S.[zczepan]. Kniha sonetů. Paříž 1873. tiskárna D. Jouaust. s. [8], 168, [1]; 15cm.

Původní měkká vazba. Dobrý stav-, praskliny na hřbetu, blok uvolněný.

Chamiec Józef Szczepan (1842-1915 ) - básník. Narodil se na Volyni, v Łuckém kraji, na panství Hraniach. Střední školu absolvoval v Rowném. V roce 1861 začal studovat práva na Kyjevské univerzitě. Po vypuknutí povstání v roce 1863 odešel do Haliče a přihlásil se na stranu Wojciecha Komorowského, který se svou jednotkou překročil hranice. Když se však dozvěděl, že se blíží větší nepřátelské síly, stáhl se za kordon do vesnice Samowola, kde byla jednotka obklíčena rakouskými vojáky. Ch. byl s mnoha dalšími spolubojovníky uvězněn v Brodech a poté odsouzen k internaci v Olomouci. Během transportu se mu podařilo uprchnout a skrývat se. Později se dostal do Lvova, kde našel vřelé přijetí u Kornela Ujejského. Po pádu povstání odešel do Heidelbergu a tam si vydělával na živobytí vyučováním a doplňoval si právnická studia. Během této doby se seznámil s Adamem Asnykem, Władysławem Olendzkim, který zde pobýval, a M. [s. 260] E. Trepkou, s nímž zůstal v srdečných vztazích. V roce 1865 odcestoval do Paříže, kde pobýval u své tety Anny Mniszchové, rozené Hańské, která mu zprostředkovala kontakty ve francouzském literárním a uměleckém světě. Časem si koupil domek v Autevilu, oženil se s paní Bellaire Lorraine de Miracourt a věnoval se literární tvorbě, která ho přitahovala od útlého mládí. Jeho díla, postrádající výrazné originální rysy, se vyznačují pěknou a subtilní formou a jsou plná hlubokého lyrismu a vlasteneckého cítění. (zdroj: kresy.pl)

Časté